Čech ukazoval v Japonsku, jak se kovají japonské meče | BudoNews.cz

BudoNews.cz



Úvodní strana > Archiv - starší články Fighter's a z jiných zdrojů > Čech ukazoval v Japonsku, jak se kovají japonské meče

Čech ukazoval v Japonsku, jak se kovají japonské meče


2. dubna 2014 | Přečteno: 8626x | Autor: Přemysl Souček

Český kovář a mečíř Pavel Bolf si ještě loni na jaře myslel, že do Japonska pojede, aby navštívil několik muzeí a výstav tradičních mečů. Jako již několikrát. Jenže nakonec se mu stalo to, co nikomu před ním. Japonci jej pozvali, aby jim předvedl své umění a vykoval tři čepele přímo v zemi vycházejícího slunce.

Mezi japonskými příznivci meče se již delší dobu ví o existenci českého mečíře Pavla Bolfa z Pálovic, nedaleko Jemnice. A jeho práce je zajímá. Především pro její charakter, odpovídající éře koto, to znamená do roku 1600. Bolf se totiž specializuje převážně na meče z období Kamakura, tedy z 12. – 13. století. "Tyto zbraně jsou považovány za vrchol mečířství. Mají odlišný charakter, metalurgii a kalící efekty, které jsou pro mnohé mečíře metou," popisuje. Ovšem až dosud se japonští zájemci museli spokojit jen s fotografiemi nebo miniaturními ukázkami.

"Do Japonska totiž není možné dovézt meče od nelicencovaných výrobců. A tak se nakonec pozvání k výrobě čepelí přímo v Japonsku stalo jedinou možností, jak jsem mohl své práce tamním zájemcům představit," vysvětluje Bolf.

Znamenalo to také zásadní změnu v plánu letošní návštěvy Japonska. Přeci jen, pozvání kovat před tamními znalci v oboru, nepřichází každý den. Ba dokonce Pavlovi přišlo jako prvnímu na
světě!

Návštěvy muzeí i tradiční tokijská výstava mečů Dai To Ken Ichi tak musely ustoupit do pozadí. Hlavní program Pavla Bolfa se tentokrát odehrával ve městě Daito v prefektuře Iwate, jež leží v oblasti Tohoku na severu největšího japonského ostrova Honšú. Zde na něj čekala výheň v kovárně čtyřiadevadesátiletého mečířského mistra Tairy Sugawary. Zkrátka opravdová zkouška ohněm.

Co se kovalo

Podle zadání hostitelů vyráběl český kovář jako první dýku tantó. Následoval meč kenuki gata tachi s rukojetí, jež je součástí čepele a ková se tedy spolu s ní. Posledním kusem se stala zmenšená replika meče warabite. Tedy zbraně z počátečního období japonských mečů. Ke všem čepelím si Pavel Bolf sám tavil ocel.

Dýku tantó ve stylu Ichimonji, vykovanou z oceli oroshigane si zamluvila společnost Mokusa To Token Kai. Ta sdružuje zájemce o studium starých mečů, především těch, které pocházejí z oblasti Tohoku. Pro expozici originálů v Chubai Art Muzeu ve městě Osaki byl určen meč kenuki gata tachi. Ten je typický svoji konstrukcí s integrovanou rukojetí. Čepel i rukojeť je kovaná z jednoho kusu překládané oceli. Typické je také nízké kalení hoso suguha, končící asi pět centimetrů před osazením rukojeti. Replika dávného meče regionálního školního projektu. Mimochodem, v rámci tohoto projektu místní školáci vyrábí v tradiční peci tatara tradiční ocel tamahagane. Surovinou pro ni jsou místní železité písky.

Na cestu se v druhé polovině října s Pavlem vydal i jeho dvorní leštič mečů Martin Horňák ze slovenské Nitry a nezbytný překladatel Jan Beneš. Po dvou dnech v Tokiu, strávených v expozicích mečů, a jednom zemětřesení, se trojice vlakem shinkansenem vydala na sever ostrova vstříc kovárně starého mistra Sugawary ve městě Daitó. Tam na cestovatele čekalo další zemětřesení hned první noc.

Jak se kovalo

"Zemětřesení v Daitó bylo slabší než to v Tokiu, takže jsme se nenechali rušit a spali klidně dál," usmívá se Pavel Bolf. Když druhý den pobytu došlo na kalení vykovaného tantó, bylo v kovárně již asi deset přihlížejících. Včetně mistra Sugawary. Ten také hotovou čepel prohlížel jako první.

"Mistr čepel veřejně pochválil," vzpomíná český mečíř. "Toto je skutečné nihonto, toto je krásný japonský meč. Mohl by být považován i za umělecký meč, řekl mistr o mém tantó." Pochybnosti místních o tom, jak obstojí cizinec v tradiční japonské disciplíně, se rozplynuly.

Třetí den došlo na výrobu meče kenuki gata tachi. Diváků v kovárně výrazně přibylo, zvěst o včerejším úspěchu se šířila rychle. Do středu pozornosti se posunul i leštič Martin Horňák, který se věnoval tantó. A jemu se zase věnoval místní leštič mečů Shizuo Miura s padesátiletou praxí, který mu poskytl několik cenných rad. Po setmění došlo na kalení nového meče. To přitáhlo další diváky, v čele s mistrem Sugawarou.

"Když jsem vytáhl čepel z vody, vypadalo to, jako kdyby se v kovárně zastavil čas. Nikdo ani nedutal, dokud jsem neobrousil povrch čepele. Pak už všichni viděli, že meč je přesně podle požadavků," popisuje s uspokojením Pavel. "Další den, při korigování prohnutí čepele, mě dokonce mistr Sugawara na chvíli vystřídal v práci. A rovnou mi ukázal, jak si můžu v téhle fázi ušetřit spoustu času a námahy," doplňuje.

Poslední den se krátce po začátku práce na meči warabite objevil problém. Ocel tamahagane vyrobená školáky měla příliš vysoký obsah uhlíku, takže se po zahřátí pod údery kladiva rozpadala. Český mečíř tak mohl celý projekt ukončit. Nebo ocel přetavit a redukovat množství uhlíku. "To je moje specialita, takže volba byla jednoduchá. Hned jsem se do toho pustil," usmívá se. Diváci, kteří dorazili i tentokrát, však museli oželet kalení čepele. Meč byl totiž určený pro školáky, a ti nemohou dostat zbraň. A za tu je kalená čepel považovaná.

Pavel Bolf koval v Japonsku meče jako první cizinec, kterého si Japonci kvůli tomu pozvali. Podle všeho obstál na výbornou. Gratulujeme.
Copyright © 2011 - 2019 BudoNews.cz



Klikněte pro detail:





Foto: archiv redakce

Diskuze a komentáře


Přidat komentář »

Komentáře

Zatím zde není žádny komentář.

Reaita násilí
Nabídka



Doporučujeme výbavu



Co nás čeká



Přidejte se k nám



Spustili jsme nový web!

Aktuální informace již budou přidávány pouze na www.fighters.cz

Pro zobrazení starších článků můžete pokračovat na