Džigoró Kanó a Kódókan - Novátorská odezva na modernizaci | BudoNews.cz

BudoNews.cz



Úvodní strana > Literatura > Džigoró Kanó a Kódókan - Novátorská odezva na modernizaci

Džigoró Kanó a Kódókan - Novátorská odezva na modernizaci


12. července 2013 | Přečteno: 4814x | Autor: Petr Březina

Rád bych všechny ty, kteří se trochu orientují v dnešním džúdó či džúdžucu nebo je cvičí, upozornil na zajímavou knihu, kterou v angličtině vydal Kodokan Judo Institute v roce 2009. Letmo bych jí rád představil a trochu zmínil některé skutečnosti z ní, které mě zaujaly nejvíce. Podle mého názoru se jedná o pozoruhodný zdroj informací.

Hlavním cílem knihy je snaha přiblížit čtenáři historický obraz a pozadí zrodu Kódókan džúdó, postaveného ze základů studia korjú džúdžucu Džigora Kana a to v době modernizace Japonska. Kniha vyšla pod anglickým názvem Jigoro Kano and the KODOKAN s podtitulem An Innovative response to modernisation (Džigoró Kanó a Kódókan - Novátorská odezva na modernizaci). Je dílem skupiny autorů z Kódókanu, tedy Kano Sensei Biographic Editorial Commitee a vydavatelem byl Kanó Risei (tehdejší ředitel Kodokan Judo Institute a potomek Džigora Kana). Překlad a pozoruhodná editace je dílem Alexe Benetta, Novozélanďana žijícího desítky let v Japonsku a cvičího kendó (7. dan) a naginatadó.

Kniha je čtivá, plná historických skutečností s odkazy a citacemi z unikátních materiálů Kódókanu a jejich datováním. Pro člověka cvičícího džúdó či nějakou tradiční nebo moderní formu džúdžucu, může být kniha skvělým pohledem na historické dění zrodu Kódókan džúdó v období Meidži, kdy Japonsko prožívalo razantní kulturní změny, modernizaci a zánik starých pořádků. Byla to doba učení se a přejímání věcí ze Západu a samotné japonské tradiční dovednosti (i ty bojové) v průběhu této doby upadaly. Kniha svým širokým a hlubokým vhledem může vnést pochopení mnohých témat a okruhů kurikula džúdó, jenž ovlivňují třeba i jeho dnešní sportovní pojetí, či moderní odnože džúdžucu (BJJ, evropské jujutsu atd.). Velmi zajímavé jsou kapitoly patřící historii vzniku a přejímání technik v Kódókan džúdó, dále historie a vývoj ideálů džúdó, taktéž jejich hluboké objasnění.

Je třeba zvláště zmínit, že uceleně a srozumitelně je popsáno proč a s jakým záměrem Kanó zaměnil ideál džucu (technického umění) za dó (cestu). Podrobně je popsán proces principu přerodu stavebních principů a myšlenek a ideálů (z principu jemnosti džú v počátku na později propagované základní principy maximální efektivity a všeobecné prospěšnosti). Jednotlivá probíraná témata doplňují černobílé fotografie z archívu Kódókanu. V samotném závěru knihy je uveden podrobný rejstřík, který usnadní hledání informací - kniha se nemusí číst po pořádku, členění kapitol odpovídá uzavřeným tématům a lze ji tak využít jako referenční příručku k různým oblastem zájmu z džúdó. Na základě svých zkušeností s knihou si dovolím říci, že člověk si může docela podrobně udělat představu, co znamená pojem Kanóvo Kódókan džúdó a jaký smysl, ideje a cíle cvičení džúdó Kanó předával svým žákům a čtenář sám může porovnat se současným stavem věci.

Více o samotné knize jistě napoví názvy jednotlivých kapitol a podkapitol.

KAPITOLA 1 - KONCEPCE
Založení Kódókanu
Rámec pro Kódókan džúdó
Metoda Kódókanu

KAPITOLA 2 - RACIONALIZACE
Kódókan džúdó myšlení
Přechod od "Džucu" k "Dó"
Bojové principy využívané v duchovním vývoji
("Džú-no-ri") a dále
Ideály Seirjoku-zenjo a Džita-kjoei

KAPITOLA 3 - SYSTEMATIZACE
Techniky džúdó vyvinuté z džúdžucu
Shrnutí technického rozvoje džúdó
Rozšíření technických zásad
Předstih Nage-waza
Změny Gokjó-no-waza
Katame-waza
Atemi-waza
Randori a Kata

KAPITOLA 4 – DOZRÁVÁNÍ
Přesídlení dódžó
Regionální pobočky Kódókanu
Kalendář významých akcí Kódókanu

KAPITOLA 5 - ORGANIZACE
Členství v Kódókanu
Kódókan džúdó zápas Randori a rozhodčí pravidla
Podporný (zkušební) systém Kódókanu
Kódókan se stává nadací
Financování Kódókanu
Júdanša sdružení
Ženské džúdó
Výcvik instruktorů
Zdravotnicko výzkumná skupina džúdó

KAPITOLA 6 - ŠÍŘENÍ
Publikace
Džúdókai (Džúdistická společnost)
Kódókan Bunkakai (Kulturní rada)
Publikační činnost
Tělesná výchova a džúdó ve školách
Mezinárodní šíření džúdó
Časová osa kariéry Džigora Kana a rozvoje Kódókanu

REJSTŘÍK

Je těžké z množství nových a mně neznámých informací vybírat, ale pokusil jsem se a vybral jsem části týkající se Randori, které je součástí přípravy každého džúdisty. Tyto informace mi přišli vskutku objevné a překvapující a myslím, že o nich není v naší zemi moc povědomí a od moderních způsobů ovlivněných sportovním cílem džúdó se podstatně liší.

Začal bych tím, že jsem v knize zaznamenal informaci, že v roce 1926 v jednom rozhlasovém interview věnovaném minulosti a budoucnosti džúdó Džigoró Kanó bědoval: "Cítím, že džúdó se odklání od svého správného směru, když posuzuji aktuální stav ve světle svých původních ideálů. Je to něco, co shledávám, že je velmi neuspokojivé." V knize pak následuje informace, že Kanó naléhá na instruktory, aby tréninkové metodě zápasu Randori navrátili zpět ducha a myšlení, které byly praktikovány v jeho původním živelném způsobu.

K původu Randori je uvedeno (na straně 66):
Randori má svůj původ v tréninkové metodě známé jako nokori-ai. Ta byla cvičena v období před obdobím Meidži (před rokem 1868) a byla to forma tréninku kata, v které se protivníci utkávali a pokoušeli se provést jeden na druhého sérii technik. Jestliže cvičencova technika nebyla efektivní, jeho tréninkový partner mohl provést protiútok. Podobně, jestliže protivníkův protiútok byl neodpovídající, se mohl provést protiútok, a tak dále.

Džigoró Kanó a jeho žáci tréninkovou metodu nokori-ai zdokonalili a prováděli pod názvem randori, což je zápasení (volné cvičení), ve které oba praktikanti volně útočí různými technikami a učí se potlačit vlastní možné ohrožení. Koncept "džú" (jemnost) byl zásadní princip technik džúdó. Během zápasení byly techniky prováděny nejprve otevřením pomocí "kuzuši" (rozbití rovnováhy) a "cukuri" (umístění) a pak dokončení s "kake" (provedení).

Dále vybírám z kapitoly Randori a Kata (od strany 66).

Je zde uveden seznam bodů, které by praktikující džúdó měli mít na mysli při svém provádění randori (autoři uvádějí, že pochází z Kanóvo knihy Džúdó Kjóhon).

(citace z knihy)

1. Základní postoj těla je a musí být šizen-hontai (přirozený postoj). Tento přirozený postoj není jen nejvíce přiuzpůsobitelný změně, ale je také nejméně vyčerpávající. Oba bojovníci zaujímají stejný postoj.

2. Techniky hodů jsou upřednostňovány. Házení je hodnotnější jako fyzické vzdělávání a jako mentální trénink, jelikož vyžaduje vnímání a reakce velkého rozmezí situací. Učení se páčení, škrcení po zvládnutí technik hodů umožňuje stejnou znalost obou. Ti, kteří se v džúdó specializují, mají po řadu let hojný dostatek příležitostí studovat vše hluboko. Jestliže někdo může být v pokušení učit se jedno nebo druhé, pak techniky hodů by měly být hlavní starostí. Je lepší se zaměřit raději čistě na jedno, než na obě nedostatečně a NAGE WAZA (techniky hodů) by měla být upřednostňována.

3. Vždy vzpomínejte, že randori je trénink v umění útoku a obrany. V bojových uměních je základ cvičit tělo k lehkému a mrštnému pohybu k obraně před útoky úderů a kopů a k rozvíjení schopnosti reagovat rychle a přiměřeně. Zápas džúdó musí být prováděn jako v reálném boji a bezprostřední cíl je vyhrát. Vždy být připraven.

4. Pořadí pro učení by měla být nejdříve TAČI WAZA (techniky boje ve stoje) a pak boj na zemi za účelem naučit se obě uspokojivě. Když zkoušíš zvládnout nejprve NEWAZA (techniky boje na zemi), budeš mít málo příležitostí se naučit později TAČI WAZA.

Dále se tu píše (citace z knihy):

Randori bylo vytvořeno v raných dnech Kódókanu v duchu těchto principů a bylo hlavním důvodem, proč studenti Kódókanu dominovali nad jinými džúdžucu školami. Houževnaté útočení nedávalo protivníkovi žádný oddech. Charakteristicky to tvořilo džúdó technicky promyšlené a pěkné.

Ale v průběhu času nějací cvičenci začali provádět randori způsoby, se kterými Kanó nesouhlasil. Kanó zmiňuje dva důvody pro tuto "žalostnou situaci":

- za prvé důrazně uvádí, že na nějakých místech trénují jen pro soutěž. Ve smyslu vyhrát za každou cenu závodníci ukazují tendence upustit od přirozeného postoje ve stoje a věnují se protivníkovi z tuhých obranných postojů.

- druhý důvod byl stále se zvyšující počet studentů Kódókanu stvořených nedostatkem kompetentních instruktorů, vedoucí ke zpronevěření se zásadám. Hodně cvičenců zanedbalo/opominulo Kanóovi původní principy ohledně vítězství nad sebou (to win by pacing themselves).


Kanó vyvíjel vždy snahu zvrátit degeneraci principů randori a hojně přednášel na toto téma instruktorům i studentům.

"Podle principu fyzického vzdělávání, by se měli cvičenci džúdó věnovat svému protivníkovi ve vzpřímené pozici a být úplně uvolnění. Když je nutné, cvičenci by měli být schopni napnout svůj krk, končetiny nebo trup na okamžik a být schopni se pohnout plynule a rychle, když je potřeba. Jestliže tvůj protivník zkouší kopnout nebo udeřit, je nutné vyhnout se útoku a vymanévrovat svoje tělo z místa svého stání volně a rychle. Věnování se efektivně randori znamená oboje - fyzické vzdělávání a boj, my se potřebujeme vrátit zpět ke způsobu, který se prováděl, když Kódókan byl poprvé vytvořen."

V knize se dál uvádí informace ve smyslu, že vzrůstající počet vítězství byl v randori dosahován pomoci NEWAZA (techniky boje na zemi) a to bylo škodlivé pro studium NAGEWAZA (technika hodů) - toto byl trend v Kódókanu i Butókukai (Dai-Nippon Butókukai - sdružení zastřešující staré systémy boje - korjú budžucu). V roce 1922 byly oficiální pravidla Kódókanu pozměněny ve smyslu, ze všechny zápasy musí začínat ve stoje a byly omezeny situace,
kdy může být použito NEWAZA technik boje na zemi. Už dříve byly v pravidlech některé NEWAZA techniky povoleny až v zápasech od 1. danu či 2. danu. Jednalo se především o techniky Kansecu waza (techniky páčení) speciálně bylo zakázáno páčení prstů, palců, kotníků a zápěstí a Žime waza (techniky škrcení). Jako první z technik NEWAZA se v Kódókanu vyučovala Osae waza (techniky znehybnění).

Jinde v knize (strana 109) je přímo zmiňováno, že Kanó měl schůzky s představiteli týmů, které se účastnili a zápasili podle pravidel Kósen (byly to povětšinou vysokoškolské kluby) - jednalo se o rok 1925. Soutěžící dle Kósen pravidel uměli velmi pěkně stáhnout soupeře na zem a tam zvítězit. Boj v postoji a zřejmě i jeho studium bylo opomíjeno, vítězství na zemi bylo snazší než vítězství hodem. Proto se Kanó zasloužil o změnu pravidel v Kódókanu. Nicméně i přes jeho apel organizátoři Kósen zápasů dále pokračovali ve svém.

Kanó také trval na tom, že výuka džúdó musí obsahovat studium randori i kata. Provádění jen randori omezuje cvičencovo souvislé porozumění principů útoku a obrany. Naopak kata jsou předem připravené pohyby, jsou nedostatečné v našem vlastním tréninku pro nepředpokládaný útok. Toto Kanóovo poznání vedlo ke vzniku či úpravám v kata.

Následuje Kanóovo vyjádření:

"Je hodně rozdílných kata a každá má vlastní konkrétní smysl závisející na cíli praktikujícího. Jestliže si přeje zaměřit se na zápasy, potom techniky KIME NO KATA jsou důležité. Kata je také hodnotná pro fyzické vzdělávání a boj. Jinak, když cíl je tříbit/kultivovat estetické postoje, pak KOŠIKI NO KATA A DŽÚ NO KATA jsou nepostradatelné. Pro smysl fyzického vzdělávání, ale také se smyslem bojového tréninku, estetiky a duchovního tréninku, je SEIRJOKU ZENJO KOKUMIN TAIKU NO KATA efektivní. Kata není těžká k rozšíření, tak je uskutečnitelné, že nová sada technik může být vytvořena v budoucnosti, aby sloužila specifickému důvodu."

V kapitole Atemi waza (od strany 61) se zmiňuje, že ač v džúdó jsou hlavní techniky hodů, tak Atemi waza (techniky kopů a úderů na citlivá místa) by měla být jedním ze základů ve vzdělání džúdistů. Především protože jsou efektivní v sebeobraně. Nicméně v randori nebyly z hlediska bezpečnosti povoleny. Trénování v Kódókanu se v prvních dekádách 20. století stává více zaměřené na randori, což vedlo k opomíjení trénování kata a tak na počátku 20. století jejich studium v rámci džúdó upadá.

Kanó si stěžoval, že praktikující mají tendence zapomínat, že randori by měl být také způsob, jak se naučit schopnosti přežít vážnou konfrontaci. Namísto toho mnoho jich hraje a procentně kalkuluje jen jak vyhrát zápasy.

Píše se tam, že Kanó měl v úmyslu, aby se v randori směly používat techniky Atemi waza (údery a kopy). Je ale ohledně bezpečnosti složité najít vhodnou mez, jak moc by se mohly používat a uvádí se, že se tato možnost bude intenzivně prozkoumávána. Kanó se o problému, že není v randori brán ohled na možný útok protivníka pomocí Atemi waza a tím se způsoby v randori degenerují, zmiňuje několikrát v rozmezí let 1920 – 1927. Nicméně i po té bylo pokračováno ve výuce technik Atemi waza jen pomocí kata (KIME NO KATA (vznikla v roce 1906 a postupně byla upravována) a v roce 1924 nově vznikla SEIRJOKU ZENJO KOKUMIN TAIKU NO KATA).

Doplňující informace k vydání knihy:

Jigoro Kano and the Kodokan - An Innovative response to modernisation
Originální japonský materiál sestavilo Kano Sensei Biographic Editorial Commitee
Vydavatel: Kano Risei, Kodokan Judo Institute
Anglická publikace vydaná Bunkasha International Corporation
Editace a překlad: Alex Bennett
Vydáno v roce 2009
15.5 x 22 x 1,5 cm (6,1 x 8,7 x 0,6 palců), 182 stran, pevná vazba, anglicky
Cena: 2000 Japonských jenů / cca 400 Kč

K zakoupení na Kodokan Internet Shop.

Odkaz na knihu z webu Kendo World, kde je povídání od Alexe Benetta – překladatele knihy.
Copyright © 2011 - 2018 BudoNews.cz



Klikněte pro detail:







Foto: z knihy

Diskuze a komentáře


Přidat komentář »

Komentáře

Petr Březina - 19.08. 2013 / 06:46
Dostala jsem knihu Judo Memoirs of Jigoro Kano od autora Briana N. Watsona. Svým obsahem je velmi podobná, jako kniha z tohoto článku. Některé názvy kapitol mají úplně stejné. Též lze tedy doporučit jako zdroj informací k osobě a ideálům Džigora Kana. Autor Brian N. Watson, též čerpal ze zdrojů Kódókanu. Kniha je běžně dostupná na amazonu http://www.amazon.co.uk/Judo-Memoirs-Jigoro-Brian-Watson/dp/1425163491/ref=sr_1_sc_1?ie=UTF8 cena cca 12 liber.

Stanislav Fučík - 04.08. 2013 / 18:37
Velice zajímavé, děkuji Vám za inspiraci.

Petr Chvala - 21.07. 2013 / 07:46
Moc hezké čtení. Jen tak dál.

Petr Březina - 17.07. 2013 / 22:53
Český překlad knihy bohužel není - pouze amglicka verze. Nedá se koupit ani na Amazonu, co jsem hledal tak jedine Kodokan Internet Shop - viz odkaz. Jiste se casem objevi nejake preklady casti. Myslim, ze treba temata z kapitoly 2 by staly za priblizeni. Jelikoz nejsou pochopene KAPITOLA 2 - RACIONALIZACE Kódókan džúdó myšlení Přechod od "Džucu" k "Dó" Bojové principy využívané v duchovním vývoji ("Džú-no-ri") a dále Ideály Seirjoku-zenjo a Džita-kjoei Velmi zajimave jsou uvedene v prednasce Dzigora Kana ohledne džudó prednesene jim na Olympijském kongresu v roce 1932 v Los Angeles - viz preklad do cestiny, jenz byl publikovan v roce 1945: Přednáška Džigora Kana o džudó (z olympijského kongresu 1932 v Los Angeles) - znění pocházi z knihy Zápas džudo, Krákora, Šíma, 1947 http://www.ulozto.cz/xgR86wA/judoprednaska-jigorokano-losangeles1932-pdf Pripadne heslo pro stahnuti je:judo , pdf velikost cca 3MB

Jiří Machulda - 17.07. 2013 / 18:43
Zde uvedené myšlenky jsme několikrát spolu probírali Štěpáne, pamatuješ se? Jsem rád za tento mail, děkuji. Existuje český překlad knihy?

Štěpán Benca - 17.07. 2013 / 16:26
Super článek, díky za něj. Přesně tyto myšlenky tady v ČR hlásám už asi 15 let a je moc dobře, že to Kodokan vydal v knižní podobě. Ještě jednou díky za článek.


Reaita násilí
Nabídka



Doporučujeme výbavu


Co nás čeká



Přidejte se k nám



Spustili jsme nový web!

Aktuální informace již budou přidávány pouze na www.fighters.cz

Pro zobrazení starších článků můžete pokračovat na