Kobudo - bojové umění s okinawskými zbraněmi | BudoNews.cz

BudoNews.cz



Úvodní strana > Japonsko a Okinawa > Kobudo - bojové umění s okinawskými zbraněmi

Kobudo - bojové umění s okinawskými zbraněmi


9. září 2013 | Přečteno: 4314x | Autor: Tomáš Kopecký

Kobudo (古武道) je bojové umění se zbraněmi, které se vyvinulo na Okinawě a dalších ostrovech Ryukyu.

Význam slova

Slovo kobudo se skládá ze tříh znaků: ko 古 - "starý, starodávný", bu 武 - "bojový" a do 道 - "umění, cesta". Souhrnně lze přeložit jako "starodávné bojové umění". Přičemž někteří mistři, jako např. Mistr M. Nishiuchi, student Mistra Shinpo Matayoshiho, uvádějí trochu jiný překlad výrazu bu 武 a to jako "zastavení štítem". V tomto pojetí celý název doslova znamená: "starodávná cesta k zastavení války". V praxi to znamenalo, že pouhé zaujetí bojové pozice se zbraní dokázalo odradit protivníka od plánovaného útoku, zejména pokud měl slabší zbraň.

Styly kobudo

Existuje velké množství stylů a škol kobudo, přičemž na tomto místě bych chtěl uvést dva hlavní styly a to Ryukyu kobudo a Okonawa kobudo, což je oficiální název pro styl Matayoshi kobudo. Jaký je tedy mezi nimi rozdíl? Z historického hlediska je Ryukyu starším názvem pro ostrov Okinawa. Všechny nově vznikající organizace kobudo ve 20. století obsahovaly nazev "Ryukyu kobudo", jako např.: Ryukyu Kobudo Hozon Shinko Kai založená v roce 1955 mistrem Shinkenem Tairou nebo Ryukyu Kobudo Organization založená v roce 1965 mistrem Shinpo Matayoshim, který ji právě v roce 1972 sám přejmenoval na Zen Okinawa Kobudo Renmei, právě zde se poprvé objevilo slovní spojení "Okinawa kobudo", pravděpodobně tímto chtěl mistr Matayoshi odlišil jeho rodinný styl od ostatních. Označení Ryukyu kobudo dnes nesou zpravidla školy pocházejícící od mistra Shinkena Tairy. V našem dojo trénujeme zejména Matayoshi kobudo a okrajově též Ryukyu kobudo.

Cvičební úbor na kobudo

V téměř všech originální stylech kobudo nosí cvičenci bílé karate-gi, zatímco se stylu Matayoshi kobudo se nosí bílé kalhoty a černý horní díl gi. Na levé části ve výši hrudi se nosí charakteristický emblém, který obsahuje 18 lístků zlaté chryzantémy, který je velice podobný erbu japonských císařů, symbolizuje duševní blahobyt. Ve středu zlatého pozadí je černý erb ve tvaru třícípého kříže okinawské královské dynastie Sho. Kříž symbolizuje sjednocení tří království - Hozukan, Chuzan a Nanazan. V jiných organizacích zabývajících se Okinawa kobudo se tento emblém lehce odlišuje. Systém pásků v kobudo je stejný jako v okinawském karate.

Zbraně kobudo

Mezi hlavní zbraně kobudo patří: bo (dlouhá hůl), sai (kovový trojzubec), tunkuwa či tonfa (páka od mlýnského kamene), nunchaku (malý cep), jo (krátká hůl), sansetsukon (trojdílný cep), nunti (kopí s hákem), kama (srp), eku (pádlo), timbe (štít), kue (zahradní motyka), suruchin (provaz či řetěz se závažími na obou koncích) atd. Zbraně se student učí postupně systémem od jednoduchého tréninku se základními zbraněmi ke složitým technikám s nebezpečnými a hůře ovladatelnými zbraněmi.

Vývoj a vztah ke karate

Vývoj kobudo byl odpradávna spojen s technikami okinawského karate. Mnozí z mistrů okinawského karate byli rovněž experty v zacházení se zbraněmi. Z tohoto důvodu mají i společnou historii. Kořeny těch obou bojových umění pocházejí až z Indie a posléze z Číny, kde studovalo mnoho Okinawanů.
V roce 1609 začala japonská okupace Okinawy klanem Satsuma. Tato nadvláda trvala téměř tři století. Domorodým obyvatelům přinesla utrpení, bídu, ponižování ze strany Japonců, též byli nuceni platit obrovské daně. Satsuma též zkonfiskoval zbraně, aby se mu nemohli vzepřít. Jakékoli tréninky bojových umění byly zakázány, proto probíhaly pouze v noci a tehdejší mistři měli pouze několik žáků. Právě tohle zapříčinilo, že mistři bojových umění Okinawy zapojili do tréninku prosté zbraně denního použití, aby se dokázali lépe bránit.

Až do poloviny 20. století byl trénink se zbraněmi součástí okinawského karate. I když jsou kobudo a karate dvě rozdílná bojová umění, je studium kobudo mnohem jednodušší pro adepty, kteří praktikují rovněž karate, protože samotné techniky, postoje, názvosloví, ceremonie, cvičební úbor jsou totožné příp. velmi podobné. To samé se týče bojového ducha a účelnosti. Tak jak říká Sensei Chinen s úsměvem: "Přidání technik se zbraněmi k tréninku karate je to samé jako jíst nejprve rukama a teprve potom se učit, jak používat hůlky."

Dle Eihachi Oty, mistra Matsubayashi ryu karatedo a experta na kobudo zbraně jsou 3 hlavní důvody, proč by se studenti karate měli rovněž věnovat tréninku kobudo.

První důvod je ten, že trénink kobudo posiluje svaly těla – zejména prsty, ruce, paže, ramena a zvláště boky v takovým způsobem, jakým je to nemožné docílít běžným tréninkem karate. Trénink kobudo umožní cvičencům dramatický pokrok ve znatelně krátkém čase. Kobudo rozvíjí lepší pochopení mechaniky těla a vzdálenosti.

Druhý důvod a snad ještě důležitější než jsou fyzické atributy získané tréninkem se zbraněmi je mentální trénink a bdělost vypilované tréninkem kobudo. Kvůli neodmyslitelnému nebezpečí při tréninku se zbraněmi, kobudo nutí cvičence cvičit při nejvyšší míře koncentrace, zejména pokud se jedná o trénink s nebezpečnými a hůře ovladatelnými zbraněmi.

Třetí důvod vychází z faktu, že kobudo je důležitým doplňkem pro trénink karate. Umožňuje se tak scházet a trénovat spolu cvičencům z různých stylů karate či jiných bojových umění. Sensei Ota vysvětluje, že trénink s cvičenci z jiných stylů podporuje výměnu znalostí a myšlenek. Na Okinawě, kde spolu cvičenci z různých škol spolu trénují, což v západním světě není moc obvyklé a instuktoři spolu nekomunikují, dokonce si někdy i vzájemné škodí.

Stručná historie Matayoshi kobudo

Rodokmen rodiny Matayoshi sahá do daleké historie až ke Shinjo Gimovi (1557 - 1644), který se neproslavil jako expert bojových umění, měl však zásadní vliv na rozvoj ostrova. Byl šlechticem ve feudální vládě a později vládním úředníkem zemědělství Ryukyu. Byl známý jako vynikající producent brambor a cukrové třtiny. Tímto pomohl nastartovat ekonomiku na Okinawě.

Nynější rodina Matayoshi je vedlejší linii rodiny Gima, oddělila se přibližně před 16 generacemi. Zhruba ve stejném bodě historie začala být rodina Matayoshi spojována s bojovými uměními. Mnoho mužských potomků rodiny si uchovávalo znak slabiky "Shin" ve svém jménu na počest svého slavného předka, jako např. Shinchin, Shinko apod.

Za vývoj do současné podoby jsou zodpovědní dvě osoby a to otec Shinko Matayoshi (1888 – 1947), který shromáždil bojové techniky od okinawských a čínských mistrů a jeho syn Shinpo Matayoshi (1921 – 1997), který vypracoval systém jejich rodinného stylu a dále se zasloužil o jeho rozšíření do celého světa. Měl mnoho studentů, jedním z nich je i náš Sensei Kenyu Chinen (1944), kterého sám Mistr Matayoshi označil jako svého "studenta číslo jedna". A nám je dnes ctí se od takového mistra učit nejen kobudo, ale rovněž i Shorin-ryu karate.
Copyright © 2011 - 2019 BudoNews.cz



Klikněte pro detail:







Foto: archiv autora

Diskuze a komentáře


Přidat komentář »

Komentáře

Zatím zde není žádny komentář.

Reaita násilí
Nabídka



Doporučujeme výbavu


Co nás čeká



Přidejte se k nám



Spustili jsme nový web!

Aktuální informace již budou přidávány pouze na www.fighters.cz

Pro zobrazení starších článků můžete pokračovat na