Kusari fundo | BudoNews.cz

BudoNews.cz



Kusari fundo


28. února 2014 | Přečteno: 3215x | Autor: Pavel Slavík

Tento článek se bude zaobírat jednou ze zajímavých zbraní, která se neobjevuje jen v rámci tradic umění spadajících pod Ninjutsu, ale i dalších bojových umění či škol, jež jsou součástí japonských koryu, starých původních škol Japonska, jejichž původ vycházel ze samurajských tradic. Touto zbraní je kusari fundo, řetěz zakončený většinou na obou stranách kovovým závažím. Ostatně samotný překlad termínu kusari fundo je "řetěz se závažími". Studenti Bujinkan dojo se setkávají s technikami této zbraně prostřednictvím Bujinkan ryu-ha, devíti škol bojových tradic vyučovaných panem Masaakim Hatsumim. Pojďme se podívat do minulosti na vznik kusari fundo a umění boje s touto zbraní.

Historie této zbraně je značně zahalena "v mlze dějin". To není výmluva pro malou znalost o původu této zbraně, ale je to konstatování holého faktu. Existuje totiž několik teorií o vzniku této zbraně a je těžké prokázat, která z nich je bližší skutečnosti. Tomuto problému jde naproti samotné zařazení této zbraně v rámci jednotlivých škol. Z pohledu tradic ninjutsu můžeme jednoznačně říci, že tato zbraň bývala ve většině případů řazena mezi ty, jejichž techniky byly předávány těm nejpokročilejším studentům školy, a byly tak udržovány
před ostatními jako tajemství
té které ryu-ha.

Jak už jsem se zmínil, není snadné dohledat kořeny této zajímavé zbraně. Je velmi těžké, ne-li nemožné říci, která z teorií o původu, jestli vůbec nějaká, se zakládá na pravdě, a to proto, že existuje jen velice málo historických psaných záznamů o kusari fundo. Tato zbraň byla zařazena mezi tzv. kakushi buki (skryté bojové zbraně) a jak už víme, byla v historii předávána z generace na generaci jako tajná součást učení v každé ryu-ha, ve které se s touto zbraní praktikoval trénink.

Nicméně některé zdroje se domnívají, že tato zbraň a její techniky byly původně vyvinuty z umění zvaného shinobi nawajutsu, technik s lanem, které bylo součástí umění některých škol spadajících pod tradice ninjutsu. Někdy se k této teorii dodává možný vliv vycházející z shinobi tenugui no jutsu, technik využívajících krátkou osušku jako zbraň tak, že se na její konec, do tří čtvrtin nebo to středu zabalil kámen. Ninjové nosili tuto zbraň kolem pasu nebo skrytou uvnitř kimona.

Dalším názorem, se kterým se můžeme setkat, je ten, že se kusari fundo vyvinulo z pomůcky, která byla vytvořena z několika lan či kožených řemínků a jejich prostřednictvím byly na cíl vrhány kameny.

Nicméně asi nejrozšířenější teorií je, že kusari fundo bylo vytvořeno ve feudálním Japonsku pro účely tehdejší "policieů, jako jedna z torimono dogu, prostředku pro zatýkání a svazování zločinců. Tuto teorii potvrzuje legenda o vzniku asi nejznámější školy kusarijutsu mimo tradic ninjutsu a tou je Masaki ryu manrikigusari. Na začátku tradice této školy najdeme muže jménem Masaki Tarodayu Toshimitsu, 1688 – 1776 (známý též jako Dannoshin Masaki Toshimitsu), který žil v období Genroku v oblasti Ogaki, což bylo léno rodu Toda a rozkládalo se severovýchodně od Kjóta. Masaki jako mnoho rozených válečníků té doby, začal s tréninkem bugei ve svých šesti letech. Studoval mnoho tradic, stal se zručným šermířem tojutsu školy Kotoda itto ryu. Údajně obdržel oprávnění k výuce této školy, ve které se seznámil i s yarijutsu, technikami s kopím. Dále studoval techniky s japonskou "halapartnou" ve škole Seni ryu naginatajutsu a techniky kyujutsu – lukostřelby skrze tradici Heki ryu. Tvrdí se, že studoval bojová umění i některých dalších škol.

Masaki Toshimitsu kromě manriki gusari (jiný termín pro kusari fundo) vytvořil pro svou školu také techniky s kusari gamou, což je zbraň složená ze srpu, řetězu a kovového závaží. Tato umění, která byla původně součástí Masaki ryu, jsou ilustrována v Geijutsu bukoron (z roku 1768) – rozmluvě o využití bojových umění, kterou napsal Arinori Kashibuchi, jeden ze studentů školy Masaki ryu. V rámci školy Masaki ryu mělo manriki kusari i úlohu určitého talismanu, který měl za úkol přinášet ochranu svému nositeli.

Hatsumi sensei v jedné ze svých prací na toto téma uvádí příběh o Masaki Toshimitsuovi, který bych zde rád uvedl.

Masaki Toshimitsu měl jednoho dne hlídku na bráně otemon v hradu Edo (dnešní Tokio). Masaki, který byl v té době ve službách shoguna Tokugawy, přemýšlel o možnostech obrany brány a uvědomil si, že kdyby byl nucen bojovat s výtržníky, musel by použít meč a v takové situaci by bylo veliké nebezpečí usmrcení možného útočníka. Navíc by se mohlo stát, že by po takovém boji mohla být brána poskvrněna krví, což nebylo nic žádoucího, neboť v té době byla krev považována za něco nečistého. A tak prostě nebylo možné prolít krev na území shogunova hradu. Z tohoto důvodu byl dokonce zapovězen vstup do hradu i členům policie z řad yoriki, kteří byli v rámci své služby přítomni u poprav odsouzených trestanců.

Jak tak o tom Toshimitsu přemýšlel, napadlo ho údajně zapůjčit si od ashigaru, samuraje s nejnižší hodností, dlouhou dřevěnou hůl, kterou měl u sebe během služby, aby se mohl vypořádat s případnými rušiteli pořádku bez prolití krve. Tento nápad zavrhl, protože jeho čest by mu nedovolila půjčit si od mibun, osoby nízkého postavení v rámci vojenské hierarchie, kterým byl pěšák ashigaru, zbraň, aby s ní mohl bojovat. Takže Masaki pokračoval dál v uvažování, co využít pro svou potřebu. Nakonec dostal výborný nápad, jenž by mu umožnil čelit bez krveprolití výtržníkům nebo šílencům, kteří by s meči v rukou mohli zaútočit na bránu. Tím byla zbraň "kusari fundo", nebo, v tomto případě, tamagusari. Říká se, že Masaki později vypracoval 24 důmyslných technik s tamagusari, a tak položil základ pro bojové umění této školy. Dnes je v rámci školy Masaki ryu údajně vyučováno okolo 300 technik s touto zbraní.

Postupem času, kdy se začaly šířit zvěsti o ničivých technikách tamagusari pocházejících ze školy Masaki ryu, navštívilo Masakiho dům mnoho lidí s prosbou o získání zbraně tamagusari a školení v umění boje s touto zbraní. Masaki údajně ve většině případů tyto prosby ignoroval a své tamagusari dal jen několika málo vyvoleným jedincům s varováním, aby nezneužili technik ke špatným cílům. V té době bylo zvykem, že samurajové nechtěli, aby byly jakékoliv zbraně použity pro špatné účely. Kladli své zbraně na oltář a slibovali, že je budou používat pouze pro účely ochrany ostatních nebo sebe sama. Později se v tradici školy Masaki ryu začal používat pro tuto zbraň termín manriki gusari, což by se dalo přeložit jako "řetěz o desetitisíci silách".

Masaaki Hatsumi, soke Bujinkan dojo, se seznámil s technikami kusari fundo na základě svého studia škol bojových umění pod Takamatsu Toshitsugu 33. velmistrem školy Togakure ryu. Hatsumi sensei během svého studia mnoha bojových umění někdy v padesátých letech setkal s panem Yumio Nawou, sokem (velmistrem/představitelem) školy Masaaki ryu manrikigusari, který byl a je považován za skutečného badatele v oblasti "skrytých" zbraní. Pan Masaaki Hatsumi měl tak možnost seznámit se s technikami školy Masaki ryu. O tom, zda a jak pan Hatsumi studoval techniky této školy, nic nevím. Ale je možné, že některé techniky s kusari fundo ze školy Masaki ryu byly později přidány k těm, které již byly součástí Bujinkan ryu-ha. To, co víme, je skutečnost, že mezi Hatsumi senseiem a Nawou senseiem vznikl vzájemný respekt a dokonce snad i silné přátelství.

Uveďme zde seznam představitelů – soke (vůdců "rodinných" tradic) školy Masaki ryu, a to proto, že je to asi nejznámější škola boje s řetězem v Japonsku.

1) Masaki Tarodayu Toshimitsu
2) Masaki Kizaemon Toshimasa
3) Masaki Kizaemon Toshichika
4) Masaki Kizaemon Toshizane
5) Miura Koushiro Kazutsuma
6) Kagoya Sawata Takatane
7) Handa Sakujiro Katsumune
8) Watabe Kenji
9) Nawa Hounen
10) Nawa Yumio (1912 - 2006)

Ať je to s původem této zbraně jakkoliv, s určitostí můžeme říct, že tato zbraň byla v různých podobách součástí tradic škol shinobi (ninjutsu) dávno před vznikem přímé tradice školy Masaki ryu. Každá ze škol shinobi obsahující využití této zbraně ji uchraňovala jako "oko v hlavě" před okolním světem jako jedno ze svých tajemství.

Pojďme se nyní zaměřit na tvar a druhy této zbraně. Asi tím nejběžnějším druhem kusari fundo byl řetěz zakončený na obou koncích připevněnými kovovými závažími různých tvarů. Závaží mohlo být ale také připevněno jen na jedné straně řetězu a na druhé mohl být připevněn kovový kroužek, který se navlékl na jeden z prstů. Existují varianty kusari fundo, kdy mohla být místo kroužku či závaží připevněna k řetězu kovová tyčka, která byla sevřena v zavřené pěsti válečníka. Tato tyčka mohla mít takovou délku, aby se dala pohodlně uschovat v dlani, nebo mohla být delší než je šíře ruky, a pak mohly oba konce sloužit jako úderová zbraň.

Ve skutečnosti existuje mnoho různých variant této zbraně, stejně tak jako jejich pojmenování. Hatsumi sensei v jedné ze svých prací zmiňuje určitý druh kusari fundo, který je známý pod názvem konpi. Pokud bychom chtěli tento termín přeložit, zjistíme, že slovo kon znamená železo a slovo pi znamená letět. Údajně existuje historický dokument, ve kterém najdeme psaný záznam o této zbrani s tím, že byla používána za účelem boje v období dvora Yoshino (okolo roku 1350 n. l.).

Se změnou časů se změnilo i konpi. Jednu dobu bylo předěláno na zbraň konpei. V jiné době byly vyráběny různé druhy zbraní vycházející z kusari fundo, zahrnující např. sodegusari, tamagusari, manrikigusari, futokoro gusari, kusari dama, fundo sa, kusari jutte, kusari uchibo, mijin, ryobundo kusari, chidorigane či ryotama fundo.

Některé druhy této zbraně se vážou ke konkrétním školám a některé byly jen jakousi ojedinělou úpravou původní zbraně, již používanou některou ryu-ha. Některé ze škol zahrnující techniky s řetězovou zbraní jsou datem svého vzniku velice staré, a tak přirozeně jména těchto škol přežila své zakladatele. Mezi těmi, které jsou historicky doloženy, jsou: Togakure ryu ninpo taijutsu, Gyokushin ryu ninjutsu, Kukishin ryu, Masaki ryu manrikigusari, Hoten ryu kenjutsu, Kinshin ryu, Kiraku ryu jujutsu, Nanban ippon ryu, Kyoshin meichi ryu jujutsu, Toda ryu kenjutsu, Shindo ryu jujutsu, Hikida ryu kenjutsu a další. Další důkaz výjimečné pozice této zbraně najdeme ve škole Toda ryu, která zařadila tuto zbraň mezi "tři posvátné zbraně". Důvodem k tomu bylo učení školy, které říkalo, že skrze tuto zbraň bylo možné přemoci oponenta bez jeho zabití.

I v "poslední" době se můžeme setkat s nově vznikajícími školami, které si přisvojují umění s touto zbraní. Jednou z těchto "moderních" škol je i Meifu shinkage ryu, která je především školou shurikenjutsu a jejím současným představitelem, v pořadí druhým, je pan Yasuyuki Otsuka. Tato škola využívá tvaru zbraně, kdy jeden konec řetězu je zakončen kroužkem, který je navlékán na malíček, a na druhém konci je kovové závaží. Řetězové techniky školy Meifu shinkage ryu, jak se zdá, byly původně inspirovány některými z technik školy Masaki ryu. Dnes se studenti této školy seznamují především se švihovými technikami kusari fundo (tato škola používá pro tuto zbraň termín fundo kusari), které ne náhodou připomínají techniky meče.

V rámci systému Okinawa kobudo (známém také jako Ryukyu kobujutsu) se můžeme setkat s podobnou zbraní, která je v této škole nazývána surujin, zbraň s původně delším lanem či řetězen, než tomu bylo běžné v případě kusari fundo. Na jednom konci bylo připevněné závaží a na druhém konci kovový hrot či čepel.


Užití kusari fundo

Každá ze škol postupem času vytvořila svůj specifický systém zacházení s touto zbraní, který obsahoval například různé techniky úderů, švihů, bloků či krytů, zachytávání oponentových končetin či zbraně, škrcení, hodů či strhů a poutání za účelem zajmutí útočníka. Využití zbraně bylo často velmi ovlivněno samotným tvarem zbraně, délkou řetězu, tvarem závaží, atd.

Tady je základní přehled úderových a švihových technik s Kusari fundo:

• Tenchi furi – vertikální točení fundo
• Yoko furi – horizontální točení fundo
• Happo furi – diagonální točení před tělem ve tvaru osmičky
• Naka furi či metsubushi – přímé hození/vypuštění fundo vpřed, nejčastěji proti očím
• Kote uchi – úder či švih vedený na zápěstí oponenta
• Kesa uchi – diagonální švih dolů
• Yoko men – horizontální švih v úrovni hlavy
• Age uchi – vertikální švih nahoru

Každá škola používá samozřejmě svou specifickou terminologii pro popsání a pojmenování jednotlivých pohybů. Nicméně většina výše uvedených termínů spadá mezi ty obecně používané. Základní údery kusari Fundo využívají konce se závažím v pohybu za účelem vyvinutí co nejsilnějšího úderu při jeho dopadu. Oproti tomu řetěz byl využíván k omotání či zachycení oponentovy končetiny nebo jeho zbraně. Při zachycení oponentovy paže, kromě toho, že to mohlo být velice bolestivé, měl řetěz schopnost silně poškodit oponentovu kůži potrháním. Snad I proto se tvrdí, že způsob zacházení s kusari fundo měl velice blízko k aplikacím technik se zbraní kusari Gama, a to i přesto, že byla zbraní určenou především pro boj na krátkou vzdálenost.

Zajímavým pohybem v technikách s kusari fundo je manévr osame, během kterého je po provedené technice řetěz stažen/ukryt zpět do dlaně tak, aby nebyl vidět. Samotný význam slovesného tvaru osameru nám říká, že je něco (v našem případě kusari fundo) vloženo do něčeho jiného, v tomto případě do dlaně ruky. Jedná se o pohyb, kdy mezi rukama je natažený řetěz a pohybem obou rukou proti sobě je řetěz "narolován" do dlaně nebo obou dlaní najednou. Tento pohyb může být samo sebou provaděn i jednou rukou.

Při práci s kusari fundo je velice důležité správné používání technik tai sabaki, pohybu/práce těla a ashi sabaki, pohybu/práce nohou. Pokud nebudou tyto techniky pod kontrolou, může být samotné roztočení zbraně pro jejího majitele značně nebezpečné. Správný tělesný pohyb v prostoru v souladu s kusari fundo je klíčový pro vytvoření úspěšné techniky.

Pokud pochopíme důležité principy práce s tímto druhem zbraně, budeme schopni aplikovat tyto pohyby či techniky i s jinými – například pomocí sageo, šňůry, která je připevněná na sayu, pochvu japonského meče.

Nošení a držení zbraně

I zde platí specifika jednotlivých škol. Některé školy ninjutsu využívaly pro přenášení této zbraně kapsy všité na vnitřní straně kabátce, aby ji bylo možné jednoduše nahmátnout rukou. Dalším možným způsobem přepravy bylo omotání těla řetězem tak, že fundo (závaží) byla zasunuta za obi (pásek) po stranách těla. V případě hakamy byl řetěz za tělem zasunut za koshi-ita, bederní část kalhotové suknice. Tento způsob je velice praktický pro rychlou manipulaci se zbraní v nebezpečné situaci.

Další možností bylo nosit kusari fundo "připoutané" zepředu na obi podobným způsobem, jako bylo uvázáno sageo, šňůra vedoucí od pochvy japonského meče k opasku. Tento způsob je také velice pohotový co se týče možné bojové manipulace se zbraní. Nicméně pro shinobi nebyl tento způsob nošení příliš praktický, neboť touto metodou nošená zbraň vydávala mnoho nežádoucího hluku.

Po uvolnění zbraně z oděvu bylo kusari fundo často uschováno v dlani jedné ruky tak, aby je protivník neviděl. V rámci školy Togakure ryu bylo využíváno držení, kdy jedno závaží bylo drženo posledními dvěma prsty u malíkové strany, druhé závaží trčelo mezi ukazovákem a prostředníkem vpřed jako úderová zbraň a řetěz byl uschován v dlani. V tomto případě obě závaží mohou být využita v technikách na krátkou vzdálenost jako úderové zbraně. V případě potřeby hodit jedno závaží proti útočníkovi bylo z ruky vypuštěno závaží umístěné mezi prostředníkem a ukazovákem; ostatní prsty se postaraly o pevné zachycení druhého konce, aby bojovník neztratil kontrolu nad zbraní a nevyletěla mu z ruky. Školy Shinobi praktikovaly techniky s touto zbraní ve smyslu Kakushi Buki, skryté zbraně. Jejich cílem bylo odhalit zbraň oponentovi až v momentě, kdy už je obrana proti ní v podstatě nemožná.

Trénink s touto zbraní dnes

Dnes používají některé školy speciální kusari geiko, cvičné a bezpečné varianty této zbraně jako třeba provaz zakončený na obou stranách uzly, nebo pro účel bezpečného tréninku využívají obi, tréninkový pás. Osobně si myslím, že trénink se skutečnou zbraní je i v tomto případě naprosto nenahraditelný. Je pravda, že takovýto trénink může být často nebezpečný a velice bolestivý, ale i toto k tréninku s kusari fundo patří.

Bezpečné varianty této zbraně tedy využíváme při tréninku v případě, kdy je v dojo mnoho studentů a trénink se skutečnou zbraní by byl příliš nebezpečný pro naše okolí.

Použité zdroje:

Historie a tradice Ninjutsu – Masaaki Hatsumi
Sengoku Ninpo Zukan – Masaaki Hatsumi
Kusari Fundo – článek od Masaaki Hatsumiho
Materiály Bujinkan Dojo Prague
Masaki Ryu Manrikigusari
www.samurai-swords.com – obrázek Konpei
Copyright © 2011 - 2019 BudoNews.cz



Klikněte pro detail:







Foto: archiv redakce

Diskuze a komentáře


Přidat komentář »

Komentáře

Zatím zde není žádny komentář.

Reaita násilí
Nabídka



Doporučujeme výbavu


Co nás čeká



Přidejte se k nám



Spustili jsme nový web!

Aktuální informace již budou přidávány pouze na www.fighters.cz

Pro zobrazení starších článků můžete pokračovat na