Pitěr 2013 | BudoNews.cz

BudoNews.cz



Pitěr 2013


26. dubna 2013 | Přečteno: 2353x | Autor: Patrik Orth

Ve dnech 19. - 21. dubna 2013 jsem s velkou radostí podruhé vyučoval tradiční džódó v ruském Petrohradu. Po roce jsem se tam vrátil na základě pozvání vedoucích představitelů nově vzniklé sekce džódó při Evropské federaci této disciplíny (FEJ). Stáž opět doporučil a schválil šéf technické komise FEJ a zároveň můj učitel Pascal Krieger. Psát o vlastním semináři je docela těžké a nedělám to často. Je třeba soustředit se na fakta, vynechat subjektivní pocity a být stručný. Zkusím to co možná nejlépe.

Letošní stáž v Petrohradu tedy začala v pátek večer, až po osmé hodině. Tříhodinového cvičení se zúčastnilo na 50 cvičenců. Přibližně dvacet z nich nemělo s naší disciplínou žádnou zkušenost a přišli spíše proto, aby si vyzkoušeli trénink džódó, který nahradil jejich běžné aikidó keiko v Lenkai dódžó. Bylo třeba připravit pro ně i pro ty zkušenější odpovídající a trochu záživný program.

Začali jsme s intenzivním cvičením základních technik na místě - honteuči, gjakuteuči a hikiotošiuči nejprve samostatně, později s partnerem, který postupně začal víc a víc spolupracovat. Průběžně jsme přidávali další a další informace zdůvodňující nutnost zvládnutí těchto základních technik. Na příkladech jsme docela podrobně ukazovali správné vedení hole, základní úchopy, nasměrování těla a cíle těchto pohybů. Tyto detaily, přestože mohou trochu unavovat, uvedou začátečníky do problematiky tohoto budó a zároveň jim představí některé vlastnosti hole, kterou používáme. Jiná cesta nebo zkratka, jak se dostat k pokročilejším wazám neexistuje. V polovině tréninku jsme se rozdělili na dvě skupiny. Pokročilejší skupina dostala příležitost pilovat základy na dalších metodách učikomi geiko (drilování), zatímco začátečníci hlouběji studovali předchozí pohyby. Ke konci tréninku jsme všem ukázali několik kat omote waza a po jedné z čúdan, respektive ran-ai. Cílem této miniukázky bylo představit složitější katy těm, kteří je dosud neznali. Páteční cvičení skončilo deset minut po jedenácté hodině večer.

Sobotní a nedělní rozvrh hodin byl trošku netypický. Na programu byly čtyři nepřetržité hodiny cvičení od deváté hodiny ranní. V Lenkai dódžó, nejstarším z devadesáti petrohradských klubů aikidó, se v sobotu sešla skupina asi třicetipěti účastníků. Mnozí cvičili už dříve třeba na našem loňském setkání, další z nich alespoň den předtím, ale opět k nám přibyli úplní začátečníci. V této fázi vytváření ruské skupiny džódistů musíme stále naši disciplínu představovat. Jak už jsem napsal, někteří do dódžó přišli, protože se s džódó seznamovali už vloni se mnou nebo dokonce předloni se Senseiem Kriegerem. Je skvělé, že se vrací, že je džódó zaujalo. Je to také díky úsilí místních pokročilejších, kteří začali v Petrohradu dvakrát týdně cvičit a zároveň představují naši formu džódó v dalších různě vzdálených oblastech Ruska. Proto se během víkendu na stáži objevili účastníci z Petrohradu, Kiriši a Budogošče, z 800 kilometrů vzdálené Moskvy, či více než 2 200 kilometrů položeného Pjatigorsku a Vladikavkazu (2 500 km). Celkem tedy organizátoři napočítali 60 účastníků stáže. Deset dalších přihlášených z různých míst nakonec nemohlo přijet z organizačních nebo zdravotních důvodů. Takže se nás během víkendu sešlo přes 60. Potenciál a možnosti cvičení v Rusku jsou ohromující.

Sobotní cvičení jsme s příchozími věnovali postupně technikám kihon tandoku. Méně zkušení jich probrali šest, zkušenější zvládli během prvních dvou hodin všech 12. Potom jsme ve dvou oddělených skupinách procvičovali katy. Začátečníci se spokojili pouze se dvěma základními (cuki zue a suigecu), zatímco pokročilí probrali první polovinu z dvanácti kat omote waza. Pro většinu z této skupiny to nebyly nové katy, těm jsme se měli věnovat až v neděli.

Po každém jednotlivém cvičení v Rusku, které jsem za poslední tři roky absolvoval, přišli jednotliví účastníci, aby mi nebo nám poděkovali a rozloučili se. Je příjemné vědět, že se jim cvičení líbilo. Nejen tito jednotlivci, ale hlavně organizátoři jsou vždy velmi pozorní. Během stáže s námi letos najezdili 500 kilometrů, po městě i jeho okolí, vymysleli dobrý mimocvičební program a hostili nás ve skvělých restauracích. Nemuseli jsme se vůbec o nic starat.

V neděli ráno se struktura a počet cvičících opět obměnily... V dódžó nás bylo opět 30 - 40, nicméně některým chybělo sobotní cvičení, jiní s námi nebyli ani v pátek. Stále tu bylo dost těch, kteří nevynechali ani jeden den. Po společném cvičení šesti prvních technik sótai dósa jsme se rozdělili opět na dvě skupiny. Méně zkušení pilovali a opravovali právě naučené techniky, ostatní museli zvládnou i druhou polovinu z nich. Po dvou hodinách jsme se vrátili ke katám. Ve třech skupinách jsme cvičili katy. V první tokušu waza (přibyla kata šamen), druhá skupina cvičila opět první polovinu omote waza (pokud se zúčastnění necítili na učení nových kat) a poslední skupina pokračovala v druhé polovině kat omote waza. Ve zbývajícím čase jsme stihli procvičit katy až ke kasa no šita, která je devátou v pořadí. Oficiální část semináře skončila a my požádali ještě o několik desítek minut prostoru navíc. Téměř hodinu jsme se učili a procvičovali poslední tři katy z omote waza s těmi nejpokročilejšími, kteří už znali všechny předchozí techniky.

V neděli kolem druhé hodiny odpoledne jsme se rozloučili s Lenkai dódžó a vydali se užívat pohostinnosti města. Přestože by si tento seminář zasloužil více cvičebních hodin, myslím, že jsme stihli probrat mnoho látky. Při skládání programu jsme čerpal z dlouhodobých zkušeností s výukou v naší rjúha, z posledních stáží mých učitelů Pascala Kriegera a Freda Quanta a zároveň z prostoru a skladby účastníků. Skvělé je, že někteří z nich se vydali už na dvě letošní stáže FEJ v Evropě (Finsko v lednu a Padova v dubnu) a plánují cesty na další. Šintó musó rjú džó zapouští v Rusku své kořeny... Snad i díky nám.

Seminář jsme uzavřeli, ale ještě pár hodin po něm jsme v parku na Krestovském ostrově probírali některé katy z něj. O džódó jsme přestali mluvit teprve během nedělní oslavy u dobrého jídla a pití s našimi přáteli. Byl čas rozloučit se pro letošek s Petrohradem i Ruskem, s těmi, kteří se o nás příkladně starali a poskytli nám dokonalý komfort od pátku až do pondělí.

Большое спасибо!

Autor je vedoucím české skupiny při Evropské federaci džódó.
Copyright © 2011 - 2019 BudoNews.cz



Klikněte pro detail:







Foto: Alexey Kalinichev, Shinkai a Shofukai dojo

Související články


Jarní seminář džódó v Petrohradě, duben 2012
Reportáž ze stáže džódó v Rusku.

Diskuze a komentáře


Přidat komentář »

Komentáře

Zatím zde není žádny komentář.

Reaita násilí
Nabídka



Doporučujeme výbavu



Co nás čeká



Přidejte se k nám



Spustili jsme nový web!

Aktuální informace již budou přidávány pouze na www.fighters.cz

Pro zobrazení starších článků můžete pokračovat na