První český čestný titul šógó | BudoNews.cz

BudoNews.cz



První český čestný titul šógó


7. prosince 2016 | Přečteno: 1097x | Autor: Jindřich Ziegelheim

Koncem loňského roku byl v České republice udělen první titul renši (練士), nejnižší z čestných titulů šógó (称号). V tomto příspěvku budu popisovat jeho význam v budó a také motivaci a podmínky pro jeho získání.

Na jaře roku 2015 již po jedenácté navštívil Českou republiku pan Hiroši Ozawa sensei, kendó kjóši 8. dan, a řekl, že by si přál, abych se zúčastnil kendó závodů v japonském Kjótu, kterým se říká Kjóto taikai. Podmínkou však je mimimální stupeň kendó 6. dan a titul renši. Ozawa sensei řekl, že žadatel musí napsat esej na téma dané celojaponskou federací kendó a musí v ní prokázat hluboké teoretické znalosti. Ozawa sensei zdůraznil, že je potřeba o renši usilovat nejen proto, že nabyté zkušenosti obohatí mě samého, ale jednalo by se o první renši v České federaci kendó, čímž mezinárodní prestiž naší organizace velmi vzroste. Jako základní zdroj potřebných informací Ozawa sensei doporučil studium materiálů vydaných celojaponskou federací kendó (CJFK) v uplynulých několika letech a připomněl, že posledních pár let lidé toto teoretické studium stále více podceňují, což vede k jejich neúspěchu při zkoušce – esej nebude přijata zkušební komisí a zkoušku je možné opakovat, ovšem na jiné téma, zase za rok. Doporučení Ozawa senseje jsou pro mě velmi důležitá, vážím si jich a realizuji je, jak nejlépe dovedu. Proto jsem se na složení zkoušky začal připravovat.

VÝZNAM ČESTNÝCH TITULŮ ŠÓGÓ (称号) V JAPONSKÉ KULTUŘE

U vyšších technických stupňů v kendu, iaidu, karate apod. (6., 7. a 8. dan) se často uvádí čestné tituly renši, kjóši a hanši. Pokládám za důležité, aby lidé bezpečně věděli, co znamenají, jaké jsou podmínky pro jejich udělení, kdo o jejich udělení rozhoduje a jak se mají k jejich nositelům chovat.

Zatímco stupeň – dan (段) je indikátor obecných schopností v kendu, včetně technik a přiměřené mentální síly, tituly šógó ukazují na míru ukončení vývojového stupně kendisty. K získání titulu šógó tedy nestačí jen složená zkouška na dan, ale adept musí demonstrovat hluboké znalosti kendó, porozumět uměním boje, schopnost učit a co je nejdůležitější, musí mít vynikající povahové rysy a být příkladem charakteru [1], [2].

Šógó jsou tituly, které vyvinula organizace "Dai Nippon Butoku Kai" a "International Martial Arts Federation Europe". V Japonsku tyto tituly udělují oficiální organizace lidem, kteří se upřímně a obětavě věnovali studiu japonského (nebo japonských) umění boje [3].

Uvedu tři tituly šógó (renši, kjóši a hanši), které se v současnosti v kendu udělují a krátce je charakterizuji, ačkoli popis jejich povahy může být mnohem obsáhlejší.

Renši (練士): nejnižší titul v budó – instruktor s propracovaným stylem, učitel expert. Uděluje se těm, kdo mají potřebné zkušenosti, podařilo se jim ukázat princip meče a mají dobré znalosti kendó. Musí mít minimálně 6. dan, může však být i 7. dan.

Kjóši (教士): střední titul v budó – učitel se sofistikovaným stylem, pokročilý učitel. Uděluje se těm, kdo ovládli princip meče a mají vynikající znalost kendó. Musí mít minimálně 7. dan, může však být i 8. dan.

Hanši (範士): nejvyšší ze všech – zrcadlo kenda, učitel učitelů. Uděluje se těm, kdo zvládli a dokončili princip meče, mají vynikající znalosti o kendu a vynikající ctnostnou osobnost. Musí mít minimálně 8. dan.

Žadatelé o kendó, iaidó nebo džódó šógó musí dále vyhovět těmto časovým intervalům [1]:
• Renši: minimálně 1 rok po složení zkoušky na 6. dan
• Kjóši: minimálně 2 roky po složení zkoušky na 7. dan
• Hanši: minimálně 8 let po složení zkoušky na 8. dan


Kandidáty na hanši nominuje prezident na základě dvou doporučujících dopisů od sensejů se 7. danem nebo vyšším stupněm. Pokud se takový vhodný kandidát najde, prezident požádá komisi o zahájení diskuse a projednání tohoto případu, a jestliže se komise shodne, titul hanši je udělen. Na rozdíl od renši a kjóši se za udělený titul hanši neplatí žádné poplatky.

V současné době je japonská hierarchie v kendu následující:
• 9. dan sensei (vyslovuje se kjú dan sensei)
• hanši 8. dan (vyslovuje se hanši hači dan)
• kjóši 8. dan (vyslovuje se kjóši hači dan)
• kjóši 7. dan (vyslovuje se kjóši nana dan)
• renši 7. dan (vyslovuje se renši nana dan)
• renši 6. dan (vyslovuje se renši roku dan)


CO TO ZNAMENÁ RENŠI (練士)

Renši je oficiální titul v japonské společnosti, který vznikl v samurajské třídě a znamená "instruktor s propracovaným stylem" konkrétního umění boje. Od doby reforem Meidži v roce 1868 se titul vydává a zaznamenává v organizaci Dai Nippon Butoku Kai v Kjótu, která se stala národní vedoucí institucí a "kanceláří pro záznamy" pro všechna tradiční umění boje v Japonsku. Ta schraňuje záznamy od roku 1895. Podle znění na diplomu je uděluje "společnost svazů" jako uznání dosažení vysoké úrovně odborné způsobilosti v rozvoji ducha a technické dovednosti v praxi. [3]

Za zmínku stojí, že japonský znak pro renši je tvořen (vlevo) z "ren" (jako v renšú 練習), což znamená: trénovat, cvičit, vyleštit (třeba styl), propracovat; a (vpravo) ze ši (jako v buši 武士) což znamená vojín, voják (resp. heiši 兵士). V závislosti na kontextu, jako ve všech japonských textech, je jiný možný význam tohoto čtení jako "člověk, který učí samuraje", nebo to také může znamenat: "člověk, který se stal samurajem prostřednictvím pilného úsilí v tréninku" (na rozdíl od toho, kdo je samurajem krví, nebo dědictvím) [3].

Použitá literatura:
[1] Oficiální stránky Mezinárodní federace kendó (www.kendo.or.jp)
[2] http://www.kendo-guide.com/what-is-the-meaning-of-
-hanshi-renshi-kyoshi.html

[3] https://en.wikipedia.org/wiki/Japanese_honorifics#-Martial_arts_titles

VLASTNÍ PROCES UDĚLENÍ ŠÓGÓ

Celá procedura má přesně dané kroky a stanovené termíny jejich plnění. Nejprve Celojaponská federace kendó definuje dílčí datumy: dokdy se přihláška kandidátů uzavře, dokdy se musí doručit esej na CJFK, dokdy zaplatit poplatky atd. Dále vypíše témata, na která kandidát sepíše vlastní esej a jmenuje zkušební komisi, která provede závěrečné zhodnocení.

Kandidáta přihlašuje prezident žadatelovy organizace prostřednictvím formuláře CJFK. Prezident navíc esej podepíše a svým podpisem tak ručí za jeho odborné a charakterové kvality a také za to, že kandidát sepsal esej sám a v domácí organizaci (tedy nehodnotí její obsah). Esej (podepsaná kandidátem i prezidentem) se vloží obálky, zalepí a opět se opatří oběma podpisy. Potom se odešle na celojaponskou fereraci kendó. Tam ji vyhodnotí sedmičlenná komise s minimálně kjóši 7. danem kendó a k jejímu přijetí je zapotřebí minimálně pět hlasů pro.

Zadání CJFK v roce 2015 bylo: "Popište ‘The Mind set of Kendo Instruction (剣道指導の心構え Kendó šidó no kokoro gamae)’ publikováno 14. března 2007 CJFK a vysvětlete vaše kendó šugjó (cvičení a proces tréninku & propracovávání vašeho ducha a těla) v souladu s tímto." Šógó v kendu se smí napsat japonsky nebo anglicky, šógó pro iaidó a džódó se píše výhradně japonsky, přičemž délka eseje v japonštině musí být 400 – 800 znaků, v angličtině musí být 300 – 400 slov, jinak se esej s politováním vrátí autorovi s tím, že nejsou splněny formální požadavky.

Nejprve je nezbytně nutné pochopit, o co v tématu "Kendó šidó no kokoro gamae" jde – co přesně CJFK 14. 3. 2007 publikovala: umět japonský originál přeložit, nebo sehnat věrohodný překlad a porozumět významu. Pak je potřeba sehnat maximum relevantního studijního materiálu a pečlivě ho nastudovat. Nakonec se musí sepsat esej v požadovaném rozsahu tak, aby obsahovala požadované informace, nic nechybělo ani nepřebývalo.

Pro rok 2015 byla vypsána tato tři témata:
• Význam šinaje
• Reihó – etika
• Celoživotní kendó


Než svou esej uvedu níže, žádám laskavého čtenáře, aby přestal jednu minutu číst tento text a nad tématy se zamyslel. Není to moc času, ale i za tu krátkou chvíli se začnou myšlenky v hlavě formovat a měnit. Co se člověku vybaví jako první a co se vybaví po hlubším promyšlení zadání? Jakou část z doporučeného studijního materiálu je potřeba uvažovat při zpracovávání otázek? A jak jednotlivé části spojit v jednu celistvou odpověď? Pořád je třeba mít na paměti stanovený limit použitých slov. Vyjadřování ve vlastní eseji se musí zformulovat tak, že každá věta má přesný význam a každé slovo je použito správně a vhodně. Komise má naprosto jasno, na co se ptá.

Odpověď, kterou komise přijala (tzn. odevzdaná a kladně ohodnocená esej), byla následující:
začátek eseje

KENDÓ ŠIDÓ NO KOKORO GAMAE (剣道指導の心構え)

Zbraň, která se v kendu jako prostředek umění boje používá, je šinai, který představuje v realitě katanu (japonský meč). Proto se na základě principů katany přesně definuje správný způsob zacházení se šinajem. Vzhledem k tomu, že meč šinai je vyroben z bambusu, sekací techniky nejsou zcela stejné jako pro katanu. Principy katany se především uplatní, když se nebojuje (při manipulaci, péči, bezpečnosti atd.). Při boji otočím můj šinai proti oponentovi, záměrem je zabít soupeřův šinai, soupeřovu wazu (techniku) nebo jeho bojového ducha *). Když však při boji otočím můj šinai proti mně samotnému, záměrem je propracovávat wazu a léčit "čtyři slabosti" (kjo-ku-giwaku) **). K uchování tohoto pojetí studia kenda je nutné sjednocení mysli, ducha a techniky. ***)

Etika v kendó je spojena s historií a tradicí. Proto se v praxi upřímně udržují zásady "začít s pozdravem, skončit s pozdravem" (礼に始まり礼に終わり – rei ni hadžimari, rei ni owari), a to i přes to, že musíme energicky kontaktovat naše soupeře šinajem během cvičení nebo závodů. Toto je se realizuje jak v dódžó i při soutěži, kde se odráží etika z dódžó. Soutěžící ovládá své emoce a pokorně se učí, jak přijmout porážku po prohaném zápase. Současně s tím vítěz, který již jistě zná pocit poraženého, musí vyjádřit svůj upřímný respekt – mimo jiné, tento moment odlišuje zápas kendó od sportu. Proto musíme vždy cítit respekt k ostatním. Lidé, kteří ovládnou tuto kulturu kendó, ji přirozeně převedou do běžného společenského života a ta bude mít pozitivní vliv i na ty, kteří kendó neznají.

Jak jsem mohl doposud poznat, koncepce celoživotního kenda je založena na osobním kontaktu a vzájemném učení se a vyučování napříč generacemi bez ohledu na pohlaví nebo věk. To je třeba trvale uchovávat, protože neexistuje žádná jiná cesta (včetně knih a jiných technických vzdělávacích prostředků) jak zachovat krásu, správnost a účinnost kenda pro příští generace. Nejdůležitější ze všeho je, aby mysl zůstala stále otevřená. Starší působí jako učitelé nejen kenda v dódžó, ale také ukazují správný životní styl a podporují mládež, aby našla vlastní cestu a místo ve společnosti. A opačně, mladí jim pomáhají udržovat zdravé "mladé myšlení" a starší tak obohacují. Celoživotní přístup kenda vede naši pozornost k otázkám zdraví a bezpečnosti, takže se můžeme ze cvičení kenda plně těšit. Pravidelné cvičení kenda je důležité pro zdraví, které umožňuje trénovat v pokročilém věku a prohloubit znalosti kenda, což je nikdy nekončící proces.

Konec eseje

Vysvětlivky pro nekendisty:

*) Ippon (jako platný bod) se získá jedině tak, že nejprve musíme vyhrát útok seme (攻め) a to se dá vyhrát pouze jedním z uvedených způsobů: ken-okorosu, waza-o-korosu, ki-okorosu. Těmto třem způsobům se říká "San-sappo", (nebo též "San-sacu-no-ho", resp. "mitsu no kudžiki" 三の挫き): "zabít tři věci soupeře": 1) ken-o-korosu znamená zabít meč – útočit na soupeřův meč jakoukoli technikou, aby ve výsledku otevřel střed přede mnou. 2) waza-o-korosu znamená zabít soupeřovu techniku tak, že na něj zaútočíme ještě před začátkem jeho vlastního útoku a použijeme princip sen-no-ki, nebo správně odpovídáme protitechnikou na útok, který již probíhá. 3) ki-o-korosu znamená zabít soupeřova ducha boje neviditelným seme – mentálně ho porazit.

**) "Čtyři slabosti" (kjo-ku-gi-waku) v boji jsou: obavy, pochybnosti, rozpačitost a překvapení

***) Vyvrcholení celého odstavce musí být v duchu myšlenky šin-ki-rjoku-iči (心気力一): sjednocení mysli, ducha a techniky


Závěrem děkuji mým japonkým učitelům, že mi zachovávají přízeň i po letech odchodu z Japonska a děkuji mým japonským senpajúm za velmi tvrdé a nekompromisní cvičení, kterým mi dali najevo, že mě přijali mezi sebe a ve všech případech bez výjimky obohatili moje znalosti umění boje s mečem. Ačkoli je tento proces mimo Japonsko velmi obtížný, pokračuji v něm, jak nelépe mohu. Po zkušenostech, které jsem v ČR po návratu z Japonska v roce 2008 udělal, konstatuji, že tento vzor, který jsem v Japonsku pracně získal, není možné pro Čechy aplikovat v nepozměněné podobě. V žádném případě tím však nemyslím upravovat etiku nebo tolerovat nevhodné chování. Stále budu učit ty, kteří o to mají upřímný zájem. Jen forma bude jiná než v Japonsku – pokud možno pro Čechy přijatelná a motivační.
Copyright © 2011 - 2017 BudoNews.cz



Klikněte pro detail:







Foto: archiv autora

Související články


První Čech složil zkoušku na 6. dan kendó
Zkouška na 6. dan kendó a příprava na ni.

Diskuze a komentáře


Přidat komentář »

Komentáře

Zatím zde není žádny komentář.

Reaita násilí
Nabídka



Doporučujeme výbavu


Co nás čeká



Přidejte se k nám



Spustili jsme nový web!

Aktuální informace již budou přidávány pouze na www.fighters.cz

Pro zobrazení starších článků můžete pokračovat na