Studium v Číně | BudoNews.cz

BudoNews.cz



Studium v Číně


13. listopadu 2012 | Přečteno: 3575x | Autor: Kateřina Krumpálová

V Číně existuje mnoho sportovních vysokých škol a jejich záběr je široký. Můžete si vybrat obor ping-pong, golf, volejbal, běhání, zkrátka co jen vás napadne. Jde pravděpodobně také o jedinou zemi, kde se dá studovat jako obor wushu. Představím vám teď, jak studium oboru wushu vlastně vypadá a co všechno to obnáší.

Wushu na univerzitách

Wushu se v Číně na vysokých školách vyučuje poměrně krátkou dobu, a to od roku 1982. Na Šanghajské sportovní univerzitě (上海体育学院), kde studuji i já, se první wushu obor otevřel v roce 1985. Naše škola jako jediná nabízí i doktorský obor. Wushu zde studuje téměř 400 studentů, z toho 274 bakalářů, 76 magistrů a 26 doktorů. Mezi nimi se najde i přibližně deset cizinců z nejrůznějších zemí (Izrael, USA, Vietnam, Korea, Švédsko, Indie, ČR). Peking i Šanghaj tvrdí, že jejich wushu univerzita je nejlepší v Číně. Nikdo ale neví, podle jakých měřítek to posuzují. Naše škola, ač menší, pyšní se devíti světovými šampiony (sanda, lví tanec atd.), šesti mezinárodními rozhodčími, třemi držiteli devátého duanu atd. Jedním z nejváženějších profesorů je pan Cai Long Yun (蔡龙云), který nyní školí naše ostatní učitele. Pan Cai se stal legendou v pouhých čtrnácti letech, kdy zdolal zkušeného boxera z Ruska. Po třech letech byl vyzván znovu, tentokrát proti němu postavili afroamerického boxera těžké váhy a zakázali používání nohou. I tentokrát s převahou zvítězil. V roce 1953 získal zlatou medaili na mistrovství Číny v následujících kategoriích: hua quan (华拳), hua quan duilian (花拳对练) a emei dao (峨嵋刀). Později se začal věnovat výzkumu wushu, stál u prvních pravidel moderního wushu, je autorem mnoha odborných článků a publikací.

Jak probíhá vlastní studium?

Bakalářské studium je více obecné, student by měl získat základy z různých oblastí. Z wushu převládají nad teoretickými lekcemi tréninky (moderní wushu, sanda, taiji, tradiční styly atd.). Jinak studenti musí projít hodinami anatomie, statistiky, matematiky, fyziologie, míčových her, taekwonda, atletiky a dalšími.

Hlavní náplní doktorského studia je výzkum a práce na disertaci. Školních hodin tedy tito studenti nemají mnoho. Pokud jde o tréninky, není potřeba skočit co nejvýš nebo udeřit co nejsilněji, zaměřují se zejména na detaily a varianty daných pohybů a technik.

Minulý rok jsem nastoupila na magisterský obor, rozepíši se o něm tedy trochu víc. Ve třídě je nás celkem 25, z toho tři cizinky. Američanka v Šanghaji žije a cvičí již sedm let, naše spolužačka z Malajsie většinu času tráví na soustředěních různě po světě, protože nejen ve své zemi patří mezi absolutní wushu špičku. Čínští spolužáci pocházejí z různých provincií a každý má svůj vlastní příběh. Někteří začali cvičit jako malí, přešli na jiný obor, aby se pak k wushu opět vrátili. Několik z nich trénovalo v profesionálních wushu týmech. A mnoho dalších vyrostlo v tradičních wushu školách, kterým se budu věnovat v některém z dalších článků. Ne každý je tedy nabušený borec z videí. Za sebe mluví i to, že patřím k nadprůměru. A není to tím, že bych byla talentovaná a skvěle cvičila. Obecně zde platí, že co se cvičení týče, na nejvyšší úrovni jsou bakaláři. Magistři mají svou cvičební dráhu již za sebou a zaměřují se spíše na správné uchopení wushu principů. Doktoři berou tréninky jako relax, zábavu a příležitost k dalšímu zkoumání.

První školní rok je nejnabitější, zbylé dva roky jsou spíše věnovány diplomové práci a spolupráci s vaším vedoucím. V Číně totiž vztah učitel-žák funguje na úplně jiném principu než u nás. Učitel si studenty sám vybírá, chápe je jako součást své vlastní rodiny. Jejich kontakt tedy nekončí školním zvonkem. Studenti se nejen podílejí na projektech svého učitele, ale pomáhají mu i mimo školu – od zařizování nejrůznějších záležitostí po hlídání dětí. Můj vedoucí se specializuje na vědecký výzkum. Účastnila jsem se tedy hned několika experimentů, ke kterým byli přizváni mistři stylu baji quan (八極拳) a chen taiji. Měřili jsme sílu a rychlost jejich úderů, zkoumali, jaké svaly při jednotlivých úderech používají atd.

Praktické a teoretické lekce máme celkem vyvážené. V prvním semestru jsme ráno trénovali základní chang quan sestavu, další den základní sestavu s mečem a základy moderního wushu (povinné prvky a skoky). V tradiční části nás čekalo zvládnutí stylu bagua a hua quan. Přednášky jsem měla o historii wushu, o jeho šíření v Číně a v zahraničí, o wushu v médiích (TV, tisk atd.), jak správně psát diplomovou práci a podobně. Letní semestr začal po dlouhých prázdninách 20. února. Hned v pondělí v osm ráno mě čekala sanda, pak už mám jen tříhodinový qigong. Na přednáškách nás učí, jak se udržet v kondici za pomoci taiji, qigongu, masáží a meditací, pročítáme se starými čínskými filozofickými spisy…

Studentský život

Velice odlišný od našeho. Všichni žijeme na kolejích. Číňané po třech na malých pokojích bez klimatizace, postele bez matrací, zákaz užívání fénů a podobných věcí. Cizinci se mají naštěstí o dost lépe, navíc jsme na pokoji jen po dvou. Přidělili mě k roztomilé Thajce, která věří na duchy. Pro Číňany je studium prací na plný úvazek, a to doslova. Pokud nejsou na hodině nebo na tréninku, vysedávají v knihovně (také proto, že tam klimatizaci mají). Spolužáci mě pozvali, abych se účastnila jejich školního klubu, myslela jsem si, že půjde o nějakou zábavu. Jednalo se však o společný večerní wushu trénink. Odpadne-li jim hodina, najednou nevědí co s časem. Naštěstí naše univerzita a studentské organizace pořádají mnoho akcí – koncerty, tematické večery, divadla, párty atd., takže se dá i trochu uvolnit a seznámit se s novými lidmi.

Někteří studenti pokračují ve své profesionální dráze, takže od pondělí do soboty 2,5 hodiny trénují ve školních a dalších týmech. Před soutěží nebo před vystoupeními makají někdy i třikrát denně. Přijali mě do školního taiji týmu. Nejvíce se věnujeme chen taiji, ale musíme znát i ostatní (yang, sun, wu, wu), samozřejmě cvičíme qigong a tuishou. Nyní se nově učíme taiji duilian.

Jak se v Číně studuje cizinci?

Velice obtížně. První rok probíhal jazykový kurz čínštiny, který mě připravil na povídání s přáteli, nákupy, prostě běžné věci. Nepřipravil mě však na magisterský obor, který celý probíhá v čínštině. Takže po večerech ještě musím sama studovat, překládat, překládat a překládat. Většinu závěrečných zkoušek jsme naštěstí mohli psát anglicky. Wushu obor je tady na univerzitě považován za nejlepší, je také hodně náročný. Hodin není příliš, ale po školním a vlastním tréninku je člověk rád, že se dopraví na kolej. Na nějaké další studium už nemá ani chuť, ani energii. Jsme tu ale jedna velká rodina, navzájem si pomáháme, takže se to dá zvládat celkem dobře. Rozhodně je to neocenitelná zkušenost do života.
Copyright © 2011 - 2019 BudoNews.cz



Klikněte pro detail:





Foto: archiv redakce

Související články


Lví tanec
Povídání o tradičním čínském tanci.
Sanda a Chen Yang Sheng
Část rozhovoru s Chen Yang Shengem, trenérem sandy, který vyjde teprve v příštím čísle magazínu Bojová umění.
Čínské internátní školy wushu
Reportáž o drsném životě na wushu škole.
Sanda - dokončení
O sandě s trenérem Chen Yang Shengem, a rozhovor s Wu Chao Lai. Dokončení článku.

Diskuze a komentáře


Přidat komentář »

Komentáře

Zatím zde není žádny komentář.

Reaita násilí
Nabídka



Doporučujeme výbavu


Co nás čeká



Přidejte se k nám



Spustili jsme nový web!

Aktuální informace již budou přidávány pouze na www.fighters.cz

Pro zobrazení starších článků můžete pokračovat na