Wushu kultura | BudoNews.cz

BudoNews.cz



Wushu kultura


15. sprna 2013 | Přečteno: 4574x | Autor: Kateřina Krumpálová

Na mnoha místech dostanete návody, jak srazit k zemi co nejvíce protivníků, jak si zajistit dlouhý, zdravý a šťastný život, jak porozumět své auře a té tajemné energii, které říkáme "qi" (气). O wushu kultuře ale mimo Čínu příliš neuslyšíte. Pokud ano, tak často hned několik verzí najednou.

Asi nejúspěšněji tápeme v případě termínu "kungfu" (功夫). Překvapivě tomu tak je ale i v Číně. Když tady někomu povím, že cvičím wushu, tak odpoví: "Jo, kungfu! Bruce Lee! Kolik lidí už jsi zmlátila?" Ve škole nám to vysvětlili následovně: Pokud cvičíme čínské bojové umění, tak cvičíme WUSHU (武术), jde o souhrnný název pro všechna čínská bojová umění včetně třeba taiji nebo bagua. Wushu má v dnešní době ale dva významy:

• čínská bojová umění
• moderní wushu

Pokud řeknu, že cvičím wushu, tak si většina automaticky myslí, že jde o moderní. Pokud chci tedy říct, že cvičím tradiční wushu, tak:

• cvičím tradiční wushu
• uvedu přesně, o jaký styl se jedná (shaolin quan atd.)

Velká část tradiční wushu komunity používá termín kungfu nesprávně. Jde o velice dlouho zakořeněný zvyk, nasátý snad z čínských "kungfu filmů". Jednou z možných definicí je, že se jedná o vynaložené úsilí v určitém časovém období atd. Dobré kungfu může mít třeba i kuchař, pokud mu to jde od ruky a chutná to.

Můj čínský učitel taiji například řekl: "Sestava yi lu je dobrá pro cvičení kungfu (练功夫), pro prohlubování kungfu." Nebo: "Po přibližně třech letech tvrdého tréninku budete mít dobré základy a můžete začít vědomě pracovat na svém kungfu." Také se říká: "Ten má ale dobré kungfu." Spolužák mi pověděl, že když jako malý trénoval ve wushu škole, většinou říkali, že cvičí gong (功). Uslyšíte i větu: "Cvičím pěst (练拳)." Také mnoho čínských učitelů zaměňuje tyto dva pojmy. Bylo mi vysvětleno, že se tak děje z nevědomosti, lhostejnosti nebo záměrně jako motivační nástroj – přece jen to zní hezky, když řeknou studentovi, že teď bude cvičit "kungfu".

Další úskalí se skrývá v termínu shifu a jeho překladu mistr. Vzpomeňte na film Kung fu panda. Zatímco například opičákovi říkali v angličtině Master Monkey (mistr Opičák), jejich učitele nazvali "Master Shifu" (tedy mistr jménem Mistr). Na internetu se dočtete, že termín Mistr (Master) je západním výmyslem odvozeným z příběhů amerických válečných veteránů vracejících se z Asie s příběhy plných neuvěřitelných bojových dovedností tamějších obyvatel.

Postupně se toto označení zabydlelo i v čínských kungfu filmech. Ať je to, jak chce, pravdou zůstává, že zatím nikdo nenalezl lepší ekvivalent a všichni jsme si na to už zvykli. Cizince často mate, že Číňané titulují "shifu" i taxíkáře, kuchaře apod. Výslovnost stejná, avšak znaky a význam odlišný. Shifu (师傅) může být podle slovníku kvalifikovaný pracovník nebo také může jít o zdvořilou formu oslovení staršího muže. V mé učebnici čínštiny tak nově příchozí cizinec oslovuje i učitele taiji, na kterého narazil v parku (= nejedná se o jeho mistra). Na druhou stranu Shifu (师父) se skládá ze dvou znaků, přičemž ten první znamená "učitel" a druhý "otec". Manželka mistra, ať už cvičí/učí nebo ne, bývá oslovována Shimu (师母), zde druhý znak znamená "matka". Kdo je však opravdu Mistrem? V dnešní době zdá se každý. Úhlů pohledu je hned několik: a) záleží na mém postavení ve wushu rodině, b) přijmu-li někoho jako studenta, stávám se automaticky jeho mistrem (师父), c) mám za sebou dlouhou cestu, na které jsem sbíral zkušenosti, kultivoval jsem jak svou fyzickou, tak duchovní stránku, jsem váženým umělcem boje a mám mnoho dobrých/slavných studentů. Slyšela jsem od Číňana i tuto verzi: "Prostě jsem se rozhodl, že už jsem Mistr." Tak si vyberte... Hierarchie v tradiční wushu rodině je vůbec složitá a není žádnou hanbou, když se v ní cizinec hned neorientuje. Navzdory politice jednoho dítěte mají všichni Číňané hned několik bratrů a sester (nepokrevních), obzvláště cvičí-li wushu, to je pak celá škola jedna opravdová rodina. Zatímco u nás si na to často jen hrajeme, v Číně je to přirozené. Když jsem začala cvičit v našem školním taiji týmu, najednou mi přibyla hromada nových sourozenců. Učitele oslovujeme "učitel" (老师), ale chováme se k němu jako k Mistrovi. Jeho starší studenti ho oslovují Shifu (师父). V Číně je vůbec význam slova "učitel" chápán odlišně než u nás. Jde o člověka, který předává studentům i své zkušenosti a rady do života, navíc má s nimi velice úzký vztah - není výjimkou, že všichni společně podnikají rodinné výlety, chodí na večeře, pořádají oslavy atd.

Další, s čím se při cvičení wushu setkáte, je tradiční wushu/kungfu pozdrav (bao quan li 抱拳礼). Jak vypadá, všichni víme, ale co symbolizuje? Pravá pěst představuje respekt, který vzdáváme bojovému umění. Ohnutý palec levé dlaně vyjadřuje skromnost a naslouchání, potlačení vlastního ega. Zbylé čtyři prsty levé dlaně naznačují solidaritu a prosperitu wushu komunity. Levá dlaň zakrývá pravou pěst, což znamená uznání bojových ctností, navazování přátelství mezi cvičenci wushu a ochranu slabších proti útlaku. Takto spojené ruce vytváří kruh symbolizující 5 jezer a 4 moře, které dohromady tvoří jeden svět – všechna bojová umění tvoří jednu rodinu. Kdy tento pozdrav použít? Kdykoliv. Tradičně se takto před vstupem do cvičebního prostoru zdraví duch tělocvičny. Je-li v místnosti umístěna fotografie Mistra, poté se ukláníme i k ní. Mistra zdravíme při zahájení/ukončení hodiny, ale prakticky ho tak můžeme zdravit kdykoliv. Na Šanghajské sportovní univerzitě, kde studuji mgr. obor wushu, tak ve stoje zdravíme i učitele na začátku/konci teoretické výuky ve třídě (tedy nejen na praktických hodinách v tělocvičně). Skutečnost, že je wushu neoddělitelně spjato s čínskou kulturou, vidíme i zde. Tento tradiční pozdrav není specialitou jen milovníků bojového umění. V minulosti šlo o vyjádření respektu, přátelství a dobré vůle (viz mnoho čínských filmů) a je hojně užívaný dodnes. Dokonce například čínská verze ICQ (QQ) má tento pozdrav v základní nabídce smajlíků.

Co se týče cvičebního oděvu, v Číně mě překvapila veliká volnost. Nejedná-li se o povinný školní trénink, můžete přijít prakticky v čemkoliv. Není výjimkou, že v parku zahlédnete cvičit lidi v džínech nebo paní v úzké sukni a podpatcích, která si odskočila zacvičit cestou z práce domů. Někteří mistři jsou ale přísnější a po starších studentech například vyžadují dlouhé rukávy, aby se tak zakryly hranaté lokty, které působí neslušně.

Můj čínský učitel taiji svým studentům neustále připomíná, že pokud chceme opravdu porozumět wushu, musíme na něj nahlížet jako na komplexní celek. Kromě hodin strávených v tělocvičně je důležité i studium teoretické stránky wushu. To je i jedna z věcí, která staví wushu vysoko nad sport, která z něho činí umění. Navíc, wushu člověka nikdy nepřestane bavit a překvapovat, protože je stále mnoho co objevovat.
Copyright © 2011 - 2019 BudoNews.cz



Klikněte pro detail:







Foto: archiv redakce

Související články


Taiji pod vedením učitele Xie Ye Lei
O čínských bojových uměních se zkušeným učitelem.
Život na čínských univerzitách se zaměřením na wushu
Jaký je vysokoškolský život s wushu?
Moderní wushu očima čínského trenéra Cai Si Wu
Rozhovor o moderním čínském wushu.
Studium v Číně
Pár slov o wushu na čínských vysokých školách?

Diskuze a komentáře


Přidat komentář »

Komentáře

Zatím zde není žádny komentář.

Reaita násilí
Nabídka



Doporučujeme výbavu


Co nás čeká



Přidejte se k nám



Spustili jsme nový web!

Aktuální informace již budou přidávány pouze na www.fighters.cz

Pro zobrazení starších článků můžete pokračovat na